Jako vedoucí by mi asi nezbylo v zájmu dítěte nic jiného, než říct pravdu. Např. "Zrovna jsem se na něj nedívala, protože jsem pracovala s jinými dětmi a Frantík odešel a nevrátil se."

Totéž bych jako rodič od vedoucího očekávala.

A také bych měla na paměti, že čtrnáctiletý je dost soudný na to, aby věděl, že nemá bez domluvy odcházet z kroužku, že to není tak, že se na něj vedoucí musí neustále dívat a sledovat, aby náhodou v hnutí mysli neutekl jako batolátko.