Jestli je to opravdu "jen" z dětí, tak to rozhodně nemusí trvat další roky, věř tomu, že zásadní zlom nastane odchodem mladší/ho do školky a pak už to bude jen a jen lepší, děti budou snad normálně spát, budou si mnohem víc samy, resp. spolu hrát (musíš je k tomu vést) ... Samozřejmě záleží, do jaké míry si to potom zase "zkomplikuješ" prací, ale to nemusí být ta samá únava. Podle mých zkušeností je to nejhorší s dětmi tak 1-2,5 roku (musíš jím být pořád "za zadkem"), pak jsem se pomalu začala opravdu připadat jako na "dovolené" (např. jsem si mohla na dětském hřišti číst noviny nebo se sejít s dalším kamarádkami s dětmi a povídat si, zatím co děti se zabavily atd.), no a pak bylo po dovolené (narodilo se 2. dítě nebo jsem šla do práce). Ty jsi to s prvním dítětem nezažila, když jsi měla 2. tak brzy, ale věř tomu (samozřejmě pro rejpaly: uznávám, že jsou děti, které matku vyčerpávají mnohem déle)