Ano, dá.
Pokud už víš, že má každý své emoce a vnitřní nastavení a není jen "bez problémů" nebo "s problémy", začni tím, že si emoce budeš pojmenovávat. Dělám to každý den - v normální nebo nějaké mimořádné situaci, ve které se nevyznám - začnu si říkat: překvapení, zklamání, lítost, zvědavost, smutek atd., vyjádřím si všechno, co to se mnou dělá.
Pak se zkus dívat na někoho druhého a říkat si to samé - co vidím - vztek, zoufalství, hanbu atd - vše, co ti přijde na mysl.
Tím svou mysl na vnímání emocí zvykneš.
Myslím, že v tom není žádný problém - kromě toho, vzpomenout si na to. Je to jako učit se nový jazyk, ze začátku nepřirozené a za chvíli už dobré.
Mám z toho i radost, myslím, že Ti to bude velmi užitečné a že to uvidíš brzy sama. Zvyšuje se tak takt, podpora dětem, vlastní sebedůvěra, porozumění mezi lidmi.