Řešili jsme nedávno. V terapeutické psychologické ordinaci, kterou jsem kontaktovala s dotazem, jak postupovat, mi bylo mi řečeno, že napřed se vylučuje nemoc, tj. psychiatrická příčina, teprve při negativním výsledku se odesílá k psychologovi. Takže krok 1 - jít k dětskému lékaři. Ten dítě zhruba vyšetří, vyslechne, napíše doporučení pro dětského psychiatra. Krok 2 - snad nejnáročnější - sehnat dětského psychiatra, který má volno ještě v tomto čtvrtletí. (My jsme jednoho sehnali s cca měsíční objednací dobou 80 km od nás, no, ale měla jsem strach, že je to akutní, a nemohla jsem čekat do nového roku, až syna bude moci vzít někdo blíž.) Krok 3 - jít na to vyšetření. Podle výsledku postupovat dále. U syna doktor psychiatrickou diagnozu vyloučil, prý se jedná čistě o psychologický problém, syn tento závěr odmítl (je podstatně starší), po poradě s jeho ošetřujícím dětským lékařem nám napsal nové doporučení a musíme sehnat jiného psychiatra - podle našeho dr. je to i u psychiatra o tom, jak si "ti dva sednou". Možná to je někde jinak, u nás (východní Čechy) byl postup tento. Držím pěsti!