Buchli,

mě na tom v zásadě fascinujou dvě věci.

Za prvé, že je člověk, který ani nevystudoval medicínu, schopen suverénně tvrdit, že x lidí, kteří to vystudovali a intenzivně se tím celý život zabývají, to dělají úplně blbě.

A za druhé, že podle této teorie to znamená, že třeba tou rakovinou nebo i jinými nemocemi neonemocní nikdo, kdo se chová "správně", a pokud náhodou jo, tak to bylo proto, že z tý správný cesty uhnul a až se na ni vrátí, tak se zase spontánně vyléčí.

Takže mi z toho logicky vychází, že podle této teorie kdo onemocní, je to proto, že není dost dobrej, protože dobrým lidem se takovýhle věci prostě stát nemůžou.

A jak to vypadá v praxi? Onemocněj a umíraj jenom špatní/nevyrovnaní lidi, zatímco ti hodní, co žijou v souladu s vesmírem, se do jednoho dožívaj stovky v plném duševním a tělesném zdraví? To asi moc ne, že jo.