Terciáni to (na gymnáziích, kde mám děti) skutečně dělají.
Základka, kde učím já, skutečně stavbu buňky probírá, ale obvykle rozlišuje jen rostlinnou a živočišnou buňky, latinské názvy (u nás v práci) máme zakázáno používat.
V době, kdy jsem chodila na ZŠ a gymnázium, učili jsme se tuhle látku na ZŠ zhruba stejně a na gymnáziu podrobněji.

Jinak zrovna tahle látka je -podle mého názoru- didakticky velmi problematická, na základku nepatří vůbec nebo jen v hrubém náznaku.
Je to těžké, na základce to velký díl dětí vůbec není schopen nahlédnout alespoň přibližně, není vybavení pro vhodnou demonstraci ani ve vzdělávacích plánech většinou čas ji provést..a například právě to názvosloví je latinské, české ekvivalenty v době národního obrození byly vytvořeny, existují, ale neujaly se, typicky např. slovo "ústrojky"...nosočistoplena je rozšířenější. Vysvětlit pak žákům osmí třídy, co to je endoplazmatické retikulum, je skutečný oříšek. Většinou to přírodopisáři řeší tak, že část dětí donutí naučit se to bez pochopení zpaměti na písemku a pak na to zapomenout. Bezva. Kromě toho jsem teď náhodou zjistila, že přírodopisář řádně aprobovaný pedagogickou fakultou Praha, to sám neví. Ale to může být náhoda, že zrovna na ER chyběl.

Jsou děti, které jde na základce učit o kvantové mechanice. Ale není jich moc. A s buněčnou anatomií a fyziologií to je dost podobné.