U nás na vesnici taky ženy ve věku mé matky nekouřily. Kouřila jen jedna naše tetička, která před válkou pracovala někde ve městě a vymetalas šantány. Nabrnkla si synka z vyšších kruhů. Pak ovšem přišli komunisti a z majetku jim zbylo pár příborů. Strýc děsně chlastal, byla to místní všeobecně známá figurka. Tetička si taky ráda cvakla (mnohdy i dost), ale myslím, že závislá nebyla. Každopádně to nebyla typická venkovská žena, hodně se vymykala.
Dost kouřily ženy, co jim je teď přes 50, ale mezi ženami přes 60 neznám z vesnice o 3600 obyvatelích ani jedinou. A chodit s cigárem se neslušelo ani v našem mládí, to se pohoršeně otáčeli skoro všichni.
Já jsem byla na gymplu, ze 33 nás kouřilo asi 7, na VŠ šli dva, jeden už se uchlastal, druhý VŠ nedodělal. NO, a pak za pár let já. Statečně jsem kouřila i s bakalářským titulem až do doby, než jsem podruhé otěhotněla (první těhotenství a kojení jsem si dala pauzu). U druhého jsem myslela, že to je pauza, ale nečekaně jsem ještě v době kojení počala třetí. Takže těhotenství a kojení trvalo skoro 5 let. A to už mi pak bylo blbé začít znovu. Takže z celé gymplácké třídy není ani jeden kuřák, který má VŠ. Středoškoláci a vyučení kouří mnohem víc.
Já tomu výzkumu věřím a dávám za pravdu Buchli, že na vesnici se ještě ani teď ženy a dívky promenádují s cigárem jen výjimečně, dřív to bylo nemyslitelné.