Jak by měl v sobě člověk nejlépe skloubit to, aby se mohl v budoucnu podívat do očí svým dětem a vnukům za to, v jakém stavu jim předává zemi, ale zároveň si nevyčítal, že byl lhostejný k osudu lidí prchajících před ohrožením?

Je to jednoduché. Já se hodlám se ctí dívat do očí svým dětem a vnukům, protože mám odpovědnost za ně. Za ty, kteří přicházejí, mají odpovědnost zase jejich rodiče. Běženci by se měli ptát svých rodičů, co pro ně dělají. My nemůžeme suplovat odpovědnost jiných národů za své osudy. Lidé mají za svou zem bojovat, štěstí a plný žaludek není automatickým právem všech, je to výsledek zápasu o místo na slunci. Naše civilizace je zpitomělá představami, že všichni musí mít všechno, ať už se o to zaslouží, či nikoli. Musíme jasně běžencům říci, že jim pomůžeme, ale nebudeme je tu živit. Pomůžeme jim v jejich zemi, aby si tam uspořádali poměry podle svých představ. A pokud to neumějí, je to jejich chyba, ne naše!

http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Spisovatel-Vondruska-Nejde-o-uprchliky-ci-islam-lide-se-boji-anarchie-A-studenti-jsou-odtrzeni-od-realneho-zivota-Az-zacnou-pracovat-chranit-rodinu-zmoudri-CT-dela-chybu-409961