OK.
Židé jsou laureáty 175 Nobelových cen, muslimové jich mají sedm...















13. září 2013, 07:10

Každý podzim je ve znamení udělování Nobelových cen. Už jich bylo celkem uděleno na 850, z toho přes dvacet procent, resp. 174, získaly osobnosti židovského původu. Židů je momentálně asi 0,2 procent obyvatel naší planety, muslimů jsou více než dvě miliardy, přičemž Nobelovu cenu má jen sedm osobností z jejich řad, včetně Arafatovy Nobelovy ceny za mír.

Mnozí z laureátů jsou občany Izraele, ačkoli někteří z nich už tam nežijí. Např. Arieh Warshel, který obdržel ve středu Nobelovu cenu za chemii spolu s židovskými kolegy Michaelem Levittem a Martinem Karplusem. Ten, odešel do USA z Rakouska a jeho předkové zřejmě pochází mimo jiné z osoblažské židovské komunity. Čtvrteční žeň nových laureátů zahrnuje také belgického židovského vědce Francoise Englerta. Izrael má doposud jedenáct laureátů Nobelovy ceny ve své krátké 65leté historii.

Z českých vědců získali Nobelovu cenu jen Jaroslav Heyrovský v roce 1959 za chemii a Jaroslav Seifert v roce 1984 za literaturu. V roce 1929 byl Seifert vyloučen z komunistické strany - spolu s dalšími levicovými spisovateli podepsal manifest proti vedení KSČ v čele s K. Gottwaldem. redigoval řadu komunistických a levicových deníků a avantgardních časopisů (např. Rudé právo, Rovnost, Právo lidu, Nová scéna, Kytice). V letech 1945 - 1949 působil Seifert v deníku Práce. V letech 1946 - 1948 redigoval časopis Kytice. V letech 70. Seifert odešel do ústraní a začal spolupracovat s disentem a stal se jedním z prvních signatářů Charty 77. Jeho dílo bylo vydáváno v samizdatu. V roce 1984 Nobelovu cenu za literaturu za něj musela přebírala jeho dcera kvůli jeho špatnému zdravotnímu stavu. Ačkoli to byla velmi významná událost, ve sdělovacích prostředcích o tom byla jenom krátká zpráva.

Jaroslav Seifert

Byli však i další napůl čeští občané, kteří se mohli tímto uznáním pochlubit. Třeba baronka Bertha Sophia Felicita Freifrau von Suttner, rozená hraběnka Kinská, přišla na svět 9. června 1843 v Praze. Byla to česko-rakouská radikální pacifistka a spisovatelka (Pseudonym: B. Oulot, Jemand). V roce 1905 se stala první ženou, jíž byla udělena Nobelova cena za mír. Carl Ferdinand Cori, rodák z pražské židovské rodiny, získal v roce 1947 Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu i se svojí manželkou Gerty Cori - Radnitz za objev funkce hormonů předního laloku hypofýzy při metabolismu cukrů.

Nezvyklý osud má český Němec Peter Grünberg, nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 2007. Narodil se v Plzni, odkud byl i se svojí rodinou po roce 1945 odsunut do Německa. Prestižní ocenění mu společně s Francouzem Albertem Fertem přinesl objev fyzikálního jevu, jehož zásluhou je dnes možné načítat data z pevných disků v počítačích a v některých hudebních aparaturách.

V oboru Lékařství a fyziologie byl též český lékař Milan Hašek, který roku 1953 objevil, nezávisle na siru Medawarovi, jenž za tento objev obdržel Nobelovu cenu, imunologickou snášenlivost k cizím tkáním - fetální parabiózu. Nalezl totiž experimentálně velmi vhodný způsob k vytváření imunologické snášenlivosti spojováním krevních oběhů ptačích zárodků a výměnou krve v období zárodečného života. Haškova práce ležela dlouho v šuplíku bez publikování.Soubor:Heyrovsky Jaroslav.jpg

Jaroslav Heyrovský - Wikipedie

Nobelovu cenu mohl získat rovněž Prof. MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc., absolvent Lékařské fakulty UK v Praze, za objev TRH (tyreotropin-releasing hormon), který se vyplavuje z mozku do hypofýzy, kde spouští sekreci vlastního hormonu řídícího činnost štítné žlázy. Za tento objev byla o řadu let později, v roce 1977, udělena Nobelova cena Rogeru Guilleminovi a Andrewu Schallymu z USA, kteří jej syntetizovali v laboratoři. Nicméně profesor Schreiber objevil aktivitu TRH jako první na světě, ale neměl prostě ty správné kontakty …

Dnes již mají osobnosti Česka šanci získat Nobelovku tak jen v kategorii tzv. crazy Ig Nobelovu cenu za potrhlosti. Název je odvozen od anglického slova “ignoble” - “nevážný, nehodný”, ale odpovídá i jménu Nobelova fiktivního bratra Ignáce. Zatímco česká věda a spisovatelé již nemají šanci, je letos proto počet českých troubů mimořádně široký. Možná o tom neví, ale jejich činy mluví za ně. Mezi nimi se ocitl i in memoriam exministr financí, který si dělá čáku na crazy Nobelovu cenu za výzkumy v oblasti českých padáků HAHO a HALO, s nimiž souvisí i cena za jeho matematický důkaz, že svazek padákových šňůr se do sebe občas zamotá.

Na Harwardu byly nedávno předány super crazy Nobelovky; oceněna byla veterinární medicína, kde cenu získali Catherine Douglasová a Peter Rowlinson za studii, že krávy, které mají jméno, dojí více mléka než ty, které jméno nemají. Zmiňovanou Cenu míru si odnesli Stephan Bolliger, Steffen Ross, Lars Oesterhelweg, Michael Thali a Bear Kneubuehl z University of Bern za úspěšný experiment, zda je nebezpečnější úder do hlavy prázdnou, nebo plnou lahví.

Cenu za chemii si vysloužili Mexičané Javier Morales, Miguel Apátiga a Victor M. Casteno za pokus výroby diamantů z tequily. Cenu za medicínu si zasloužil právem Donald R. Unger z Californie za celoživotní křupání s klouby prstů na levé ruce, kdy ověřil, že po 60 letech není levá ruka více nebo méně postižená artritidou než ta, s kterou nekřupal. Cena za fyziku neunikla Katherine K. Whitcome, Danielu E. Lierbermanovi a Lize J. Shapiro za vysvětlení, proč se těhotné ženy nepřekotí. Spojené státy jsou kousek od zisku ceny za metafyziku; čeká je beatifikace, kdy mají být svatořečeny pro evidentní zázrak, kdy si žijí na vysoké noze, přičemž mají státní dluh 17 bilionů dolarů a spravovat města musí dobrovolníci zadarmo...

Inu, tak nám letošní židovský rok končí zase srandou v duchu židovského jidiš a etického kodexu valašského časopisu Vyškeřák, aneb zrob susedovi dobře, ose.re ti plot, co není plodem lásky…

Břetislav Olšer