Globální metodu - na tu jsem teď tak úplně nemyslela, čtení po písmenkách/slabikách je určitě jednodušší. Měkké a tvrdé souhlásky - tam se to pozná z výslovnosti, to neberu jako gramatiku . Vyjmenovaná slova by asi taky ještě šla, slova příbuzná - tam podle mně začíná problém, a pak už to jede - koncovky podstatných jmen, shoda přísudku s podmětem - takže slovní druhy, vzory, rody, pády... Nevím, jestli by šlo naučit správně psát bez toho všeho, ale přijde mi, že se to děti učí moc brzo . A bere se to jako hlavní náplň výuky češtiny.