to je krásné a zajímavé téma

napadlo mě, když jsem byla ještě školou povinná, tak jsem šla na vlak směr škola, no a mamka měla stejnou cestu, směr JZD, jezdila tam na kole, no a kus cesty byl z kopce dolů, tak mě chtěla svézt... sedla jsem si dozadu na nosič a frčíme si to dolů, jenže tam je křižovatka, u které chtěla přibrzdit, jenže já se neudržela a sjela z toho nosiče dolů a dokončila setrvačností kus cesty po zadku...tak odřenou pr.el už snad nikdy mít nebudu.-)

jo a jak tady někdo psal s polívkou, co polívkou nebyla... taky se mi stalo.. přišla jsem ze školy domů, tam nikdo, byla jsem hladová, tak jsem na sporáku viděla polívku, vypadala dobře, tak jsem si nalila a s chutí snědla... no a večer se mamka ptala, co jsem jedla, tak povídám tu polívku... nu, jenže to nebyla polívka, ale zbytky všeho možného v jednom hrnci, určené pro slepice, fuj, nechápu, že jsem to nepoznala...