Ale když ti kňourá opakovaně, a k tomu i o víc věcech, tak prostě jdeš a s otcem se to snažíš řešit. Něco už vybojuješ - a najednou to nevadí a tys vlastně celou dobu bojovala - a za co vlastně? A musím pátrat, byl to jen zástupný problém? Je tam i něco jiného? Nebo je to prostě jen náladové dítě?

Ta pitomá postel je jen příklad, prostě řeším problém, který najednou není problémem - a otec vítězí a já jsem zase za hysterku a vlastně jsem lhala a vymýšlela si jen abych ho mohla prudit.

Je to napytel.