Přidat odpověď
Dočítala jsem, ale podle nových příspěvku, tak to nalepím za Lízu.
Maargit ráda čtu, protože můj ex byl něco podobného. Tyran, pokud něco nebylo podle něho. Jenže já to nebyla schopna trpět. A tak jsem po nějakém čase nekonečného mluvení a vysvětlování sbalila sebe a dítě a odjela k rodičům, až ho to pracovní zatížení přejde (žádné neměl). A ještě jsem pak chtěla, aby fungoval aspoň víkendově. Odmítl. Co ale chtěl, bylo další dítě - jistě, čím víc dětí, tím víc si ženu přiváže. Když pochopil, že za mnou stojí rodina a že si mě nikdy nepřiváže ani nezotročí, byl velmi rychle s jinou a tu dostal do té situace, kde chtěl mít mě.
Po letech samoživitelství, kdy se mi sice nic hrozného nedělo, ale nic moc pěkného mě ani nečekalo, si často říkám, jestli není lepší špatný manžel a několik dětí a jestli jsem neměla zatnout víc zuby, než samota a samota.
Když si představím, jaký život jste jí tu nalajnovali... já tu myšlenku chápu, s učitelským platem snáz zajistí rodinu někde jinde něž v Praze... ale už si představuji Maargit v malém bytě někde v Mostě, v neznámém městě, bez pomoci, bez kontaktů, v práci na plný úvazek a odpoledne skákající kolem problémových dětí - opravdu si myslíte, že by ji to učinilo šťastnější?
Myslím že to odskáčou jednou děti mnohem víc než Maargit. Maargit žije tak, jak jí to v tuto chvíli přijde nejpohodlnější z možných variant a budoucnost radši neřeší. A to je chyba, která se může šeredně vymstít.
Předchozí