Já při třídních schůzkách vždy stojím, aniž bych se tedy chtěla nad někoho vyvyšovat, ale spíš mi přijde nepříjemné mluvit k někomu schovaná za stolem. Takže většinu doby stojím buď za stolem, nebo vedle stolu, myslím, že zejména pro ty, co sedí v zadních řadách, je to příjemnější.
Ani jako rodič nevnímám nepříjemně, když učitelka stojí.
Po tom společném úvodu se mi pak u stolu vytvoří fronta, někdo čeká v lavicích, ale na chodbu se jim nechce, což mi trochu vadí, protože některé věci by chtěli víc soukromí. Ale násilím je nevyhodím, tohle si tak nastavili rodiče
.
Při konzultacích používám objednávkový systém, takže každý má možnost přijít na čas, který si určí sám, jen tedy ne vždy je to úplně bez čekání. Není to hodina, ale někdy těch 10 minut zpoždění bývá.
Na konzultacích si sedám proti rodiči k lavici na stejně nízkou židli. Dvě vysoké nemají smysl, protože pak čníme nad lavici a je nepohodlné se sklánět k sešitům a tak. A u katedry se proti sobě sedět nedá, z jedné strany je tam pevná deska. Ještě by se dalo sedět bokem, ale asi mi trochu vyhovuje ta bariéra stolu, u sezení bokem mám pocit "narušení mých kruhů" (intimní a osobní zóny).