Inspirovala mne vedlejší diskuze o dětech.
Jak je starý zvyk, že děti chodí spát ke svým kamarádům a kamarádkám? A od kolika let takhle chodí spát? Případně proč?
Jsem narozena v 80. letech a nepamatuju si, že by někdo z mých vrstevníků chodil spát mimo domov. U kamarádky jsem spala poprvé a naposled ve 14 letech, když měla rodiče pryč a byla to spíš náhoda.
Tradiční večerní program byl doma, hraní si, večeře, chystání do postele. Žádné divadýlko, že by mě rodiče balili spát ke kamarádům, protože chci.
Podle mě je to aplikovatelné leda na prázdniny, anebo tam, kde je jedináček. Nebo už starších dětí cca od 12. let. Jinak si to nedovedu představit. Že je další rodina zainteresovaná do toho, že u nich bude spát nějaké další dítě. Musí mu připravit postel, snídani a celkově řešit, že o víkendu má jiný režim, protože tam spí někdo další.