Jas, my třeba nemáme žádné příbuzenstvo, ani prarodiče. Tím pádem by syn taky nemohl spát mimo domov ani jeden den v roce. A volat k devítiletému dítěti chůvu? Ne, že bych neměla 1000,- Kč, ale lepší zábavu jistě poskytne vrstevník. Recipročně pak zase můžeš vzít kamaráda domů ty.
My jsme třeba řešili synův pokoj už s tím, že se počítalo s přespáním jiného dítka.
Řekla bych, že je to velká lekce v rámci socializace. Dítě vidí fungování jiné rodiny a vidí i vztahy mezi jejími členy. Jeho rodina bývá většinou jiná a tohle ho může nesmírně obohatit. O osamostňování, společenské konverzaci a chování ani nemluvě.
Bohužel to máme tak, že syn nechce spát u nikoho a u nás chtějí být všichni. Dělo se tak maximálně 5x do roka.