Jsem člověk s hodně velkou potřebou soukromí, takže první prespavaci akce mě nadšením nenaplnovaly. Dovolila jsem je jednou za čas, pravidlo bylo a je, že ne před všedním dnem. Postupem času, jak děti starly a byla s nimi čím dál lepší domluva, mi to už nevadí vůbec. Naopak si ráda u večeře pokecam s nějakými zajímavými mladými lidmi.
Svůj program kvůli tomu nerusim a vydavam jasný instrukce, dokdy musí ráno návštěva odejít.

Za žádný extraburty, jak tu někdo psal, to nepovazuju, děti prostě mají nějaký svůj společenský život. Kdyby mi to bývalo vadilo hodně, nedělala bych to.