Každému na vás záleží, Blizko, tak se snaží aspoň nenápadně v podobě Mikulášské nadílky vám udělat radost

My jsme byly se Stellou v pátek na jakési soutěži, před týdnem mi volala ředitelka, že postoupila mezi 4 nejlepší děti z celé školky v jakési matematicko-logické soutěži pořádané jednou místní základní školou, která je právě známá tím, že má jako jediná třídy pro nadané děti. A že prý prostě musíme jít, doprovod rodičů vítaný. Tak jsem si poseděla v jídelně, děti psaly ve třídách úkoly a když se vrátili, Stella po mě hned skočila a začala strašně brečet, prý vůbec nevěděla, co má dělat a má jenom jeden úkol, dva nedala. Doma z ní vypadlo, že brečela už ve třídě, protože nedala právě první dva úkoly. Pak se mi dostaly ty úkoly do ruky a myslím, že by je nedalo leckteré desetileté dítě. Oni si touhle soutěží vyloženě hledají další děti do své nadané třídy (už před pár týdny probíhalo testování ve třídách školek), takže jsou ty testy dělané proto, aby fakt poznali ty Einsteiny. Všechny úkoly čtou, maximálně dvakrát a byl tam jeden na 4 řádky. Takže to nemělo se soutěží pro děcka nic společného. A kdyby aspoň do každého úkolu zakomponovali něco jako "vybarvi kočku na stromě", necítily by se děcka, co nic neměli, tak blbě. Ukazovala jsem pak ty zadání našim učitelkám a úplně se naštvaly, že to je nechutné takhle vzbudit v děcku pocit, že je blbé, když dalo jenom jeden úkol ze tří, když přitom je to dítě jedno nejlepší ze školky. Tak mě to rozladilo ten den, myslela jsem, jak si to děcka užijou a každé odcházelo rozpačité.

Zítra zase jedeme na Fauna trhy do Ostravy, prodat ještěrky. Stále jich máme asi 45, letos se nám vůbec nedaří prodávat. A to jsme si i vytvořili stránky, inzerujeme všude možně...ach jo.