A vlastně teď sleduju moje děti - i ty velké se těší na Vánoce...a "dělají" je podobně, jako jsme je měli doma.
A ty mladší...vzpomněla jsem si, jak jsem je škádlívala, když mě v určitém věku přesvědčovali, že dárky přece nenosí Ježíšek, že už jsou velké a vědí to...říkala jsem, že ale mně jo , "věděli" jsme všichni... .

Dcerka se letos zase hrozně těší...ani ne tak na dárky, ale na atmosféru, včera říkala vlastně sama, že naše Vánoce jsou kouzelné a že je vděčná za ně...i za celé krásné dětství. Vánoce jsou pro ní symbolem rodiny, pohody, lásky a štěstí. Taky naděje.
A doufám, že to ty naše děti budou dávat dál těm svým.