MM dělá kupice oblečení po židlích, uvnitř domu sice nebordí, dokonce občas s nadáváním, že jsem bordelář, zamete, věší prádlo automaticky. Ale jinak pomalu nic. Minulý týden měl poprvé sám zvládnout 2 dny děcka. Byla jsem pracovně v Praze. Vzal si dovolenou, aby to zvládl. V poledne mi volal ožralý, tak jsem zajistila kámošku, co vyzvedla malou ze školky, prostřední se nemohla domlátit, tak šla k druhé kámošce. Tam se všechny sešly, holky nakonec spaly u kámošky. Druhý den teda navařil a postaral se. Ale že by uklidil, to ne. Dělá, že dělá ve sklepě nebo kolem domu, většinou se jen tak plouhá. Nic nezařídí a nevyřídí.
Proč jsem s ním?
1/ mám ho ráda a rozumíme si
2/ když jsem byla nemocná nebo měla blbou životní etapu, podpořil mě jako nikdo jiný
3/ jsem v pasti. Se 3 dětmi neutáhnu hypotéku a život, sama mám prac. omezení, takže všechno dělat nemůžu. Naši bydlí daleko, nezvládala bych zatím ani zkloubit náročnější práci a malé děti. Tak jsem prostě s ním a doufám, že až zdechnu, bude aspoň schopný mi zařídit pohřeb, že mě tu nenechá třeba zhnít.