No dá se. Ale na bakaláři to dalo 6 lidí ze 168 studentů. A na inžinýrovi je to ještě pořád opruz. To jak píší, že je kominované studium soustředěno do jednoho jde platí jen do konce třetího ročníku. Pak už se chodí normálně s deňáky. A to znamená, že cca 3-4 krát týdně do školy. Sem tam je to koncentrované a sem tam je to roztříštěné. Dle mých zkušeností jsem to s prací skloubil díky 4dennímu úvazku a práci od nevidím do nevidím. (v práci jsem běžně byl do sedmi včetně pátku a ráno v sedm jsem běhal do práce na pouhou hodinu, abych uháněl hodiny. Dovolenou jsem si spotřeboval na mimořádnosti jako opakované zkoušky, zubař a nebo nutnost dojít si třeba pro novou občanku a také když mě někdy mimořádně vyhodili z práce dříve s tím, že nepůjde systém a tak tam nemám co dělat)
Ono se sice říká, že přednášky jsou nepovinné, ale pokud na ně nepůjdete, tak nejspíše strávíte učením se doma několikanásobek a to je většinou větší opruz a větší spotřeba času, protože ten učitel ve škole to umí učit umí to vysvětlovat a učí vás to, co po vás bude u zkoušech chtít (v drtivé většině) a co budete později na škole potřebovat (v těsné většiné).
Je dobré mít spolužáky se kterými se člověk učí na zkoušku. Ten umí to a ten zase tohle. Někdo chápe rychleji to někdo ono.
Nečekejte, že to bude lehké, nečekejte, že když zvládnete první ročník, tak máte vyhráno, nečekejte, že budete mít moc volných víkendů (o zkouškovém málem nebudete mít kolikrát čas se ani pravidelně koupat), nečekejte, že jsou všechny podklady snadno sehnatelné. Nečekejte,ž e vám budou jako dálkaři vycházet vstříc. Jestli i tak do toho půjdete, tak přeji hodně štěstí. Jde to, ale dře to. A to tak že hodně. (hodně to dře, ne že to hodně jde.)