Lído, podle naší zkušenosti naopak pejsek je-li dobře vychovaný vztah utužuje. Dokud jsme neměli psa, tak jsem měla problém manžela nezvyklého chodit denně na procházky, dostat na procházku. Od chvíle, co máme pejska, tak si zvykl na procházky chodit a teď, kdy já už dva měsíce sedím doma na zadku po operaci kolene, tak jsme oba natěšení na společné procházky. Na té procházce jsme spolu začali víc mluvit... za mě opravdu pejsek vztah oživí, ale musí být opravdu vychovaný a asi by k tomu měla mít pes nějakou tu inteligenci, - asi nejde dobře vychovat každý pes, i ta naše má rezervy, a to se dost snažíme.
Jenže na bytě je to fakt hodně složité. Člověka ani nenapadne, co vše se může pokazit a třeba když to teď vezmu podle sebe. Šest týdnů jsme nesměla chodit, takže vůbec netuším, kdo by se staral o psa na bytě. Tady jsem jen otevřela dveře z kolečkové židle a psa vyslala ven; na bytě by pes trpěl a musel čekat až přijde někdo domů z práce či školy...
Ale se psem by skutečně měli souhlasit všichni doma, protože štěňata jsou často likvidační četa - naše třeba oškubávala koberce z lemů na zdích při zemi; překousala nám kabely od internetu a televize... no a samozřejmě i něco stojí - jen granule jsou x stovková možná i tisícová investice měsíčně... a péči o pejska opravdu úplně sama nezastaneš.