Maargitt a nepomohlo by dát jí s sebou nějakou tvojí věc(maličkost do kapsy), kterou by ti měla opatrovat, aby ji to utvrdilo v tom, že opravdu přijdeš? Někdy podobné drobnosti zaberou....třeba synovi v krizovém období neuvěřitelně pomáhalo, že jsem mu ráno v šatně školky namalovala na malý papírek obrázek, kde jsme byli on a já, orámovaní srdíčkem, nebo někdy si sám řekl, co chce namalovat, odpoutal tak pozornost od toho, že za chvíli odejdu...on si to složil do kapsičky a měl pocit, že má u sebe něco ode mne...navíc většinou při příchodu do třídy to začal hned vytahovat a chlubil se tím paní učitelce, takže tak nějak zapomněl i na úzkost z toho, že jdu pryč...