Netoužil být středem pozornosti? Nebo možná očekával něco jiného a jestli je z domova třeba zvyklý na to, že si podobnou scénkou vynutí něco jiného, zkoušel to? NEbo se v něm nahromadily nějaké emoce, neumí se s nimi poprat a tohle byla poslední kapka a takhle bouchl? Mně tohle dělalo dítě dřív taky, že ji silná byť pozitivní emoce jakoby dojala až k slzám, ale ty má vlastně spojené se smutkem, začala se najednou rozlítostňovat a vztekat, třeba říkala jakejje chudák, že jí nikdo nechce a podobně... a nedokázala se s tím poprat a vyváděla. Muselo to přejít samo, většinou pomohlo univerzální chlácholení a tak za půl hodiny bylo po scénce. Obvykle pak i usnula.