Moji rodiče měli jezevčíka a byla jsem nucena se k nim na rok stěhovat když dceři byli dva roky na rok . Jezevčík byl zlatý , nikdy nikoho nepokousal , ale neměl nikdy rád takové to dětské necitelné hlazení a mordování , přesto že byl náš tak dcera věděla že si ho může hladit , hodit hračku , ale nepřicházelo v úvahu , aby ho tahala zvedala mu přední nohy nebo se jako snažila ho chovat a tahat , ohnal by se po ní. Takže vše probihalo na úrovni , pohlazení hození hračky ale nikdy ho nesměla mordovat naučili se spolu ale hezky vycházet ..