Poslala bych další dárek. Přání do Nového roku, na narozeniny taky, na další vánoce.

Myslím fakt vážně. Je těžké si nebrat nenávistné útoky někoho, zvlášť když jde o tak blízké lidi jako rodiče. A naučit se to dá jedině tak že to prostě člověk pouští mimo sebe, neposlouchat to, nečíst to. Komunikace s takovými lidmi podle mně nemá smysl, a je zbytečnou emotivní zátěží člověka. Ale je potřeba asi trénink. Další dárky ti ho asi poskytnou.
Jejich nadávky, jejich karma.

Takže nechtěla bych vědět co o mně říkají, i pokud by mi to nějaká "dobrá duše" chtěla sdělit, nebavila bych se na toto téma. Emaily smazala, dopis roztrhala, ideálně ani nepřevzala, či ho nečtený vrátila. Přesně to - ranit, je důvod proč někdo takový dopis píše, tudíž bych tomuto záměru propříště nevyhověla.

A pokud jde o to obdarovat nějakou osobu z jejich "skupiny", tak pokud bych ji chtěla dát dárek a dotyčný by měl radost, tak bych ho prostě dala, ať si klidně říkají co chtějí, nebo ať puknou vztekem, nebo co. Jejich karma.
Dát dárek není nic za co by se člověk měl omlouvat nebo stydět, či to někomu vysvětlovat nebo obhajovat.