"Ta osoba, co bere oněch 8 tisíc, nechce, aby tam Rut chodila, protože se bojí, že ji chce ve (víkendové) péči naradit a o těch krásných 8 tisíc obrat.
To ale Rut nechce, a pokud ji něco žere, pak to, že je z něčeho takového podezřívána.
Co na tom pořád nechápeš?"

Nechápu, na jakém základě si Rut myslí, že si ta osoba myslí to, co uvádíš, protože mi přijde totálně absurdní, aby někdo pečující takto uvažoval - z mého pohledu a odmyslím-li tu citovou stránku, (že se jedná o péči o někoho, koho má člověk rád), mi přijde v poměru k zátěži, kterou obnáší starání se o bezmocného člověka, osm tisíc jako naprosto směšná částka, a s radostí bych ty peníze i s tou zátěží přenechala někomu, kdo by byl ochoten je převzít.

Prostě mi přijde dost nepravděpodobné, aby ten pečující takto uvažoval (tj. nechci, aby Ruth chodila na návštěvu, protože by mi pak mohla "vyfouknout" péči o dotyčného a s ní i ten příspěvek), a dokonce mi to přijde vůči němu dost urážlivé předpokládat, že by mohl uvažovat právě takto (pokud si tím Ruth není 100% jistá, že by jí to třeba neřekl).

Neumím si například představit, JAK by někdo, kdo chodí na návštěvu, mohl bez vědomí a souhlasu toho pečujícího (a pobírajícího příspěvek) vůbec něco takového technicky provést (snad jen kdyby přesvědčil toho opečovávaného, že péči o něho převezme).

Jak říkám, jako člověku, který sám pečoval,

- by mi bylo nanejvýš milé a příjemné, kdyby se někdo na péči chtěl spolupodílet
- 8 tisíc bych rozhodně nepovažovala za takový "vejvar", abych se na ně třásla, mimo jiné protože předpokládám, že péče o dotyčného plus nějaká placená charita by stála těch 8 tisíc zcela jistě plus ještě něco z mé kapsy, a rovněž proto, že kdybych práci věnovanou té péči věnovala své práci, tak si vydělám nepoměrně víc
- i kdyby dotyčný nakrásně po těch penězích "pásl", tak nevidím cestu, jak by se k nim dostal bez mého vědomí a souhlasu, takže i kdybych ho z toho podezírala, tak bych to nevnímala jako nebezpečí.