Hm, tak pokud se držím základní otázky, jak přežít:

Starat se hlavně o dítě a nepočítat s tím, že se manžel bude o dítě starat s tebou jako normálně. Přiměřeně se podílet na "mazání chlebíčků" (nevím jaké máte přípravy), ale jen do té míry, co ti dovoluje péče o dítě, hraní si s ním, vycházka...

Pokud bude dítě uloženo dříve, než o půlnoci, a tebe pak ve společnosti bude bolet žaludek, tak přiznat nevolnost a jít si lehnout taky - nechat vzbudit na půlnoc nebo ne podle chuti.

Předem počítat s tím, že na chalupě bude manžel coby "jeden z kumpánů", nikoli jako tvůj manžel tak, jak ho znáš. Nečekej od něj obvyklé chování, mysli si, že se vrátil duševně na střední (což asi tak je).

Pokud se bude snažit tě "zatáhnout" do zábavy aktivně, tak to zkus vzít jako výzvu, prču (je to silvestr, no ), roli na divadle, hru, prostě zkus být chvíli někým jiným, kdo se pár hodin dokáže bavit tímhle způsobem (pít nemusíš, jestli nerada, ale pokud ti to pomůže a pít můžeš = nekojíš nebo tak něco, tak se trochu uvolni alkoholem). Pokud to opravdu nedokážeš, a bude ti jenom blbě, tak opět po pravdě - "je mi blbě, jdu si lehnout" (a nechat či nenechat se vzbudit).

Může se stát, že půjdeš spát a nebudeš chtít vzbudit na půlnoc, ale přesto rozveselení kamarádi přijdou (nebo manžel), tak to zkus tolerovat - na pár minut hoď přes pyžamo mikinu, připij si, a za chvíli zase zalez.

Zažila jsem několik takových "partnerů odjinud" v naší partě se specifickým humorem, co se známe desítky let, a přežili to všichni, někteří právě popsanými metodami