Tak naše babička se ve smyslu "nají se - obstará si hygienu a chodí bez dopomoci" o sebe postará (a v létě dělá i na zahradě, resp. škodí i na zahradě, abychom byli přesní, třeba vypleje sadbu atd.), postel si převleče, pokoj zamete, prádlo vypere.
Přesto je naše péče o ni v mnoha směrech nezbytná a ne vždy lehká už dost let. Kromě sebeobsluhy v užším slova smyslu je i ta ostatní, přes všechny výše popsané zvládané věci nemůže být sama, protože si třeba nezatopí, nezamče/neodemče sama dům, nenakoupí si, po dovaření nechá hořet na sporáku plotýnku. Aktuálně třeba naše chodící aktivní babička neví, co je za den, má výpadky kde a s kým se nachází (plete si své sourozence se svými dětmi atd), důchod prohýří za dva týdny, občas zapomene, jak se zavírá okno, jak se poznaj hodiny nebo jak vypadá telefon.
Ale záchod, sprchu, oblíkání a spol. zvládne, tak jakápak péče, že... Zvenku to vypadá jednoduše. Kdo sem jednou za čtvrt roku přijede, vidí paní, která vlastně všechno bravurně zvládá. Dostane se mu taky nálož historek naší babičky o tom, jak si pro převoz k lékařům platí ze svého taxi, aby se rodina nemusela kvůli ní omezovat (vozíme ji všude my, historek tohoto typu má ale milion, vybájí je do nejmenších podrobností). Když zrovna nenastane prekérka s tím, že babička návštěvu, třeba svoji dceru, nepozná, a oslovuje ji jménem své sestry, tak taková návštěva netuší, že to s tou soběstačností zas tak růžové není a že ve skutečnosti babička potřebuje celodenní "babysitting". Prostě určitá forma péče o seniora se odehrává dávno před tím, než je mu potřeba utírat zadek.