No, tady už není co dědit. :) Alespoň ne nemovitosti. Za tu nejlepší část považuju, že se věci (ať už jakkoli) vyřeší už za života toho, komu majetek patří. Když dopředu víš, co máš čekat, víš taky, do čeho máš nebo nemáš investovat a jak si zařídit život. To beru jako veliké plus.
A konečně: majetek mých rodičů je jejich majetek a nevidím důvod dělat si na něj nárok. Jestli se rozhodli odkázat ho útulku pro psy, já bych se s tím měla prostě smířit, protože já si se svým majetkem také dělám, co uznám za vhodné. Považuju ale za fér to předem svému okolí avizovat, protože by mě samozřejmě značně rozmrzelo, kdybych leta cpala své peníze do majetku rodičů s ujištěním, že to vlastně dávám do svého, a pak zjistila, že to byl velký omyl.