Buď je prosba slušná, pak s ní problém nemám ať je adresována komukoliv, nebo odcházím a je mi vcelku šumák, komu je taková prosba adresována.
Není pravda, že slušné děti napomínány nejsou. Tuhle jsme odcházeli z výstavy, dítě dostalo párek v rohlíku s kečupem a cestou k vlaku byl stánek s krásným, ručně malovaným oblečením. Paní mě slušně a mile poprosila, abych dala pozor, abysme daly pozor na ten párek (tepláky, co si dcera vybrala jsou její nejoblíbenější).
O dva měsíce dříve vynadal pán mým dětem (podobná akce, proto jsem si na to vzpomněla), že vzaly do rukou jeho dřevěné hračky s tím, že je opatlají a ony by si přeci taky nekoupily opatlanou hračku. Ale tam toho bylo víc, prostě nerudnej děděk. Původně jsem tam fakt nakoupit chtěla, protože děti chtějí jo-jo. Kdyby jim neukazoval tu káču, ale zeptal se, co chceme, tak jsme vybraly jo-jo a vypadli.