No já bych to zas tak nevyzdvihovala jak to "dobře měli generace předků vymyšlené. To je poněkud zidealizovaná představa.

Při dědění "gruntů" současně s povinností péče šlo o to že poskytovaly lidem obživu. Šlo vlastně o něco na způsob "firmy". Stejně tak péče o rodiče znamenala jejich obživu v pravém slova smyslu, což dnes už tak není - rodiče mají obvykle svůj důchod a děti je obvykle neživí výpěstky se zahrad a chovem vlastního zvířectva.
Dělení hospodářství se neprovádělo moc právě proto, že by ho to zničilo, ale zároveň obvykle nemohlo mít vícero "pánů". Bohatší rodiny mohly své další potomky obdarovat jinými usedlosti, což také dělaly. Rodové panství přecházelo na nejstaršího z důvodu zachování rodové linie, což bylo tehdy mnohem podstatnější než je tomu dnes.
Nicméně i k dělení gruntů občas docházelo, ne že ne.

A ještě bych podotkla že ne ve všech zvykových právech přecházelo dědictví na nejstaršího potomka, obvykle ovšem jen na syna. Ženy se často mohly jít pást, nebo být odkázány na milost příbuzného. Třeba taková vdova s jen samými dcerami to měla fakt hodně "veselé".

V některých systémech býval dědicem nejstarší mužský příslušník rodiny, tedy nikoliv vždy syn. Měli to tak třeba staří Přemyslovci a např. Osmanské následnictví na tomto principu fungovalo až do svého konce. Co tento systém způsoboval se obecně snad ví - neustále vyvražďování všech rodinných příslušníků mezi sebou navzájem.

Proč to tak naši předci měli, mělo velkou spoustu především prozaických, praktických a také mocenských důvodů, které dnes už ale opravdu pominuly.