Já s tebou Kudlo souhlasím.

Taky považuju za mnohem důležitější rodinnou sounáležitost než za každou cenu neprodat barák po rodičích.

A o své rodiče se jednou postarám proto že jsou to rodiče, a mám je ráda. A ne proto že něco zdědím, nebo jestli a kolik. Stejně tak bych se postarala o svého sourozence, pokud by nastala situace že by to potřeboval, protože je tam vztah. Také o děti svých sourozenců, když by nedejbože na něco takového přišlo.

Notabene se mi příčí řešit za života rodičů co a kolik čeho dostanu. A také vzhledem k tomu kolik se v dnešní době dožívají lidi let je řešení a využití případného dědictví spíš ob generaci či až dvě.
Moji rodiče spokojeně žijí a doufám že ještě dlouho budou, zatím jsou soběstační a ani žádnou spešl péči nepotřebují. Pokud něco jednou eventuelně zdědím, budu už dost možná sama v důchodu, takže nějaký hypotetický přínos to bude mít možná pro moje vnoučata.