kopretino ano máme hezké vztahy s rodiči. A to je to co jsem tím chtěla říct, je pro mně důležitý ten vztah, ne starat se podle toho kdo dostane dědictví (i když ani to mi není vlastně jasně jak je to kolikrát myšleno, páč když dojde na dědictví už není jaksi o koho se starat že, takže asi jsou tím myšleny ty dary za života, či jakési "předplacené dědictví).

Nicméně asi ano, i takové matky jako máš ty (špatné, bohužel) existují a nikdy bych si netroufla soudit někoho jak se o ně jednu postará. Nevím jak jsi přišla z mého příspěvku na to že by ses měla postarat o špatnou matku.
Osobně bych s tím asi měla dost velký problém, už z vícero příspěvku v minulosti, pokud si tě nepletu bych řekla že pro matku děláš až moc, vzhledem k tomu jaká je.
I když samozřejmě je to jen z mé strany jen úvaha, nechodím v tvých botách a nevím jaké to je mít takovou matku, ale chápu že i k takovým mají děti nějaký vztah, jinou prostě nemají.

Pokud bych měla takového rodiče ke kterému vztah nemám, asi bych se postarala nanejvýš nějak finančně, tedy pokud by vlastní příjem neměl a hrozilo by mu zhynout bídou pod mostem, tak bych asi nanejvýš zaplatila či přispěla na nějaké zařízení. S osobou jak popisuješ svou matku bych bydlet nechtěla, a ani si nedovedu představit nějakou osobní angažovanost. Na to mám názor že vlastní život je jen jeden, a když už z něj něco obětovat, tak jen pro ty které mám ráda a oni mně.