To začal, až když se o odrážedle začalo mluvit, předtím si ho nevšímal. Ale jak už jsem psala, tou situací jsem chtěla nastínit, jak on absolutně nereagoval na to, co mu říkala matka. Nedal najevo jestli mu to odrážedlo chce nebo nechce půjčit (syn by v podobné situaci buď hračku půjčil, nebo by ji nepustil z ruky, pokud by si s ní chtěl hrát. A jak jsem tak vypozorovala, tak pokud bychom si jich nevšímali, tak by si syn odrážedlo půjčil a Tádík by neřekl ani popel, nezaznamenala jsem u něj žádné "majetické sklony", jakoby mu bylo jedno, že si někdo půjčuje jeho věci. Situaci spíš vygradovala Tádíkova matka)