On si na něj nesedl, jen chytil do ruky řídítko a pojížděl s ním sem a tam. To, co mu říkala matka a můj syn, jakoby vůbec nevnímal.

Tím příkladem jsem nechtěla ukázat to, že někdo nechce půjčit svou hračku, to je pochopitelné, mám děti 2, tak vím, jak dovedou být majetnické, když jde o jejich hračky. Ale šlo mi o to nastínit jakousi Tádíkovu "netečnost" k tomu, co se děje kolem něj, nereagování na matčinu pobídku, aby se nějak vyjádřil k synově prosbě.