Jak pise vetsina - ja bych to jen zminila a vyckavala, jak kamaradka zareaguje.
Max. se jakoby mimochodem zeptala, jestli ma pojistku na blbost.
Ale nic nepozadovala.

Kamaradku s takovym ditetem a jejim pristupem k nemu nezavidim.
Z jedne kamaradky se z podobnych duvodu stala jen sousedka.

Zrovna dnes odpoledne dulezite vysvetlovala na hristi jedne me zname, ze jeji syn (5,5) je "mimoradne silna osobnost" .
Ja ho povazuju za neukocirovanyho spratka.

Po par akcich z jeji strany, kdy prisla "na navstevu" s obemi detmi, uvelebila se s kafem u stolu a starost o deti prenechala pani domaci (mne), uz ji natvrdo nepustim ani prez prah.

Odmitla jsem pak parkrat velice drsne i nabidku teto sousedky, ze by si "on a jeho sestra (3) mohli u nas s moji malou dcerou (3,5) hrat".
Rozumeno bez matky, takze bych je ja hlidala.

Podle pravdy jsem ji rekla, ze nemam naladu na plac myho ditete, kdyz si hraji ve trech a on se nacepyri pred svou malou sestrou a zacne moji dceri brat jeji hracky popr. ji - u ni doma! - odstrkovat, poroucet a nakazovat ji.
A ja nemam cas ani chut nad nim celou dobu navstevy stat a usmernovat ho, takze ta mala muze prijit na hrani k nam ale bez nej!

To pochopila. Taky se ale urazila a tak si holky nehraji.
Ale nejsem jedina, kdo s nim ma problemy, to uz znaji, maji povicero "nevstricnych" domu...