Osobně si to neberu, ale je mi tak nějak blivno ze státu, který nutí své občany lhát, myslela jsem, že ta doba už skončila...

Holt máme dva kluky a holku a podlouhlé podkroví (tři pokoje tam nenacpeme), takže dva z nich budou mít pokoj spolu, nejspíš kluci. Jeden z nich je prvorozený, tak holt zrovna je ta smlouva na něj. Abychom vymámili ze soudce souhlas s výběrem stavebního spoření (abychom měli na okna, bez nichž bude podkroví jaksi neobyvatelné), mám tedy lhát - že prvorozenec bude mít svůj vlastní pokoj a že za stavební spoření mu koupíme luxusní nábytek, počítač a drahé kolo? Jako bonus by se soudce mohl zeptat, kde tedy na ta okna vezmeme, a to tedy nevím, jestli bych se dokázala zdržet ironie...

Ne ne, půjdu tam s tím, že naše úmysly jsou čisté a rozumné. A sama jsem zvědavá, jestli to ustojím nebo mě to semele.