Jsem taky vdecna za vesnickou skolu. Neni to tedy malotridka, ale ten pristup k detem i k rodicum je pro me maximalne vyhovujici. Syn byl vzdycky spis samotar, vedator ve svem svete. Vazna nemoc, ktera prisla az v tech 6 tomu mu nepridala. Presto v cerstvych 6 letech nastoupil do 1.tridy,jak to doporucili v PPP - jeste v nemocnici(dochazi tam ucitelka) a pokracuje v nasi skole. Uz je ve druhe. Vzhledem k castym hospitalizacim a pozdejsimu nastupu do mistni skoly a noveho kolektivu to mel ztizene, ale i proto vidim jako zasadni, aby v te skolni dochazce pokracoval. Jsem ve skole s nim, uz ho pomalu budu nechavat samotneho....zdravotne se zlepsil, nepotrebuje asistenci dospeleho. Ale vidim to, ze se musi naucit drzet tempo s ostatnima, ze na nej vsichni nebudou cekat, az se pohoupe na zidli, ze se musi umet rychle sbalit, kdyz jdou deti do jine ucebny, protoze pak bloudi po chodbe a nevi, kde jsou.... Hodne se zlepsil. Navic autorita jeho ucitelky na nej funguje. Jeste ze jsme se skolou zacali hned, jak to slo.