Jen na okraj k týhle debatě a debatě jí předcházející: slohový práce. Nic proti nim, ale o úrovni vyjadřování slohovky vypovídaj jen málo, podobně jako úspěšný řešený běžnejch slovních úloh o tom, jak člověk dokáže aplikovat matematiku v praxi. Podle mejch zkušeností nejsou výjimkou lidi (řekněme dospělí středního věku), co měli z češtiny dobrý známky a v tom i ze slohovek, ale píšou například dopisy, kterejm je obtížný porozumět.

A to někdy i ve snaze o dokonalost - o dokonalý úřední, spisovný, "správný" vyjadřování. Pro veškerý šroubovaný stromy výraziva neviděj les dopisu, zcela jim unikne myšlenka, nebo si nevšimnou, že nedokončili větu, a to, že by v úvodu nastínili, kdo jsou a o co jde a závěrem to celý podtrhli - to je čirou fantazií.

Jako bejvalej přednášející taky vím, že lidi, který píšou seminárky naprosto k nečtení, se dokážou i v delším ústním projevu vyjadřovat normálně, přehledně, srozumitelně (i když někdy potřebujou trochu specielní zacházení, nesměj se rušit a musí se jim dát výslovně najevo, že maj mluvit tak, jak uvnitř hlavy přemejšlej, tj. že to není slohovka). Český školství, obecně vzato, neučí psát a to trvá dlouhodobě. Školní slohovky bejvaj podle mě umělej úkol, ve kterým hlavně jde o to, vyplnit určitej mustr povinným počtem slov (jakkoli nadanější nebo z domova rozvinutější školáci dokážou psát dobře). A pojí se to s tím, že se děti ve škole tradičně neučej mluvit - myslím ve smyslu rétoriky.

Jinak poblíž mám ukázkovej příklad snahy o věčnou dokonalost, přenášenej z generace na generaci, a kolem sebe víc příkladů, kde částečná snaha o dokonalost dotyčný v něčem omezuje, zpomaluje: "takhle to dát z ruky nemůžu," "takhle ven jít nemůžu," "přece byste to nejedli jen takhle.." atd., stačí se rozhlídnout a je toho spousta. Kolem denodenně vídám lidi nahlas usykávající, kousající si rty, s pohledem upřeným kamsi za obzor nesouhlasně pomlaskávající, a víceméně náhodně, v několika případech, jsem už taky měl možnost poznat, že lidi, co tohle dělaj, jsou v duchu plný takovýho toho "však já bych, jen kdybych..." Je to náhoda?