Rodinová, hlásím se, to jsem přesně já. Do teď si pamatuju, jak mě naši nadávali že furt něco čtu a pak do diktátu klidně napíšu "vydět". Já když čtu, tak ty jednotlivý slova prostě nevnímám, vidím před sebou ten děj. A slohy mi teda nikdy nešly, z maturitní písemku jsem dokonce měla 4 a diplomka na VŠ byla utrpení. Teď už teda většinou i/y zvládám, ale mně/mě si musím furt zdůvodňovat - prostě to nevidim. A velký písmena a čárky ve větách pro mě prostě nemaj žádnou logiku a sloužej jen k exhibici gramatických šťouralů.