Filipe,

ano, chyby se mají dělat, a neměli bychom se bát je dělat a uvědomit si, že je děláme. A není v zásadě nic špatného ani na ně upozornit.

Ale někdy se okolí při upozorňování na ty chyby nespokojí jen s pouhým upozorněním, ale chybujícího si s náramným gustem vychutná (viz takové hlášky, že "svému dítěti bych za toto nafackoval, bylo by za blba atd", že dotyčného přejde chuť chodit s kůží na trh, bojí se chybu udělat (protože by za ni dostal ne výtku, ale ponížení) a tudíž se nerozvíjí.

A to je podle mě zásadně špatně a člověk, který se vyžívá v tom, jak druhého upozornit na chybu a dát mu ji pořádně sežrat, je mi krajně nesympatickej.