saamajna - no tyjo, já jsem slabý odvárek! (ne že bych si stěžovala)
Musím říct, že to, co jsi popsala je fakt mazec. Má takový štěstí na okolí, že to snad není možný. Určitě musí být skvělá (nejen v práci, ale i jako osobnost), že toto všechno dokázala ukočírovat, nepřijít o práci, že nad ní okolí nezlomilo hůlku a vůbec. To je důkazem toho, že i nemocný může dojít štěstí Pokud se vídáte, tak vyřídit, že klobouk dolů...

Někdy se mi zdá, že ti spíš echt nemocní jsou typy, co jsou kreativní, bohémští, umělecky založení lidé. Ale pád z manické fáze do opačného pólu musí být o to horší. Když jsem kdysi seděla totálně v prd.li před doktorkou, říkala, že i Miloš Kopecký byl bipolární (jako náplast na to, jak jsem se cítila a jakou diagnózu mi sdělila :D )
My pragmatici (já), přízemní účetní, snažíce se kontrolovat se, (já se zmůžu z uměleckého hlediska tak maximálně na blog vyšší střední třídy a to ve chvílích depresí ho mažu), máme mánie jaksi přízemnější a jsme spíš ty depresivní typy.
Teda nejspíš to není pravda, ale takto jsem to vypozorovala v léčebně (ačkoliv teď už se neříká léčebna nebo šaškec, ale nemocnice, což zní, dle mého názoru, mnohem líp, že).