Já mám syna s expresivní dysfázií , bez poruch chování, jen se snadno unaví a pak reaguje emočně. Po nástupu do školy jsme byli v šoku- do školky chodil bez problémů- neboť se ho kolektiv pokusil vyšoupnout a nenápadně šikanovat- přesně vystihli, co mu vadí a zaťali drápky. Pak bouchnul fakt hodně ( chytil někoho pod krkem) a kupodivu to pomohlo- po výměně názorů s učitelkou jsme se shodly, že to není typické chování, třídu si pohlídala a pak se to uklidnilo. Navíc syn není dobrá oběť pro šikanu- je velmi inteligentní a když mu někdo něco udělá, tak si okamžitě stěžuje na všechny strany, velmi hlasitě a všem- jen hned po nástupu do školy mu nedošlo, co se vlastně děje, proč jsou na něj spolužáci oškliví, byl fakt dost v šoku, když mu došlo, že ho úmyslně provokují, aby vyváděl.... .. .... Pak se do kolektivu včlenil a oni mu přiznali, že jim vadilo , že špatně mluví a chce se s nimi kamarádit....
Jen chci předeslat, že tzv. Normální děti umí být pěkně zlé- na syna se nezaměřili ADHD a agresivní děti, ale zlaté , hodné dětičky....