Samozřejmě, že na venkově nebyl vztah ke zvířatům nikdy tak sentimentální, jako je v moderní současnosti ve městech. Na venkově byla zvířata v první řadě lidem k užitku a přístup k nim byl pragmatický. Bytový městský člověk má holt zvířata jako oživlé plyšáky. Ale je to přístup značně schizofrenní a pokrytecký, když si uvědomíme, že ti městští lidé, co hysterčí kolem zatoulané promrzlé kočičky, s klidem denně spořádají řízek z úplně stejně inteligentního savce, který byl v rámci průmyslového chovu mučen takovým způsobem, jaký by nedopustili žádní ti pragmatičtí venkované minulosti.