Mám blízko jeden obchod, kde chodím, tedy chodila. Raději táhnu nákup z jiného obchodu, který je od nás cca 13 minut pěšky (z naloženými taškami se to pronese). Ochranka totiž v tom bližším obchodě si snad na mě zasedla, a už jsem to nevydržela. Je proti tomu nějaká obrana? Včera jsem tam musela jít, protože už bylo jinde zavřeno, a doma nic nakoupeno na večeři. Dcerka čekala u pokladen, protože jsem měla ještě rohlíky a džusík koupený, nechtělo se mi pro pár věcí hlásit u paní pokladní.

Při příchodu mě tajný agent hned zaregistroval, a šel jakoby ke mně. Když jsem šla k mandarinkám, které jsou hned vpředu, stoupl si hned vedle mandarinek, ode mně ani metr a stál tam celou dobu, i když se díval jinde. Já už byla tak nervozni, že jsem nedokázala žádné skoro vybrat. Nakonec jsem šla k jablkům, aby měla dcerka na svačinku, a on se taky pohnul a kroužil okolo. Po zvážení jsem mu zmizela pro kočkolit v uličkách. Pak pořád kroužil okolo pokladny.

Tento obyčejně, jak vidí že jdu k pokladně, taky se přesune z druhé strany a víceméně čeká, až zaplatím. Došlo už to tak daleko, že když jsem vybírala šampon, čtu si složení, protože mi většina vlasy zatěžuje, a on stál na konci uličky a díval se na mě, jakmile jsem ho zpozorovala, tak dělal, že jen prochází a šel. Je mi z toho strašně špatně, cítím se jako zlodějka, zdálky neustále pozoruje, je to děs. Není to jen můj dojem, dcerka mi to včera potvrdila, že neustále chodí za mnou. V ostatních obchodech se chovají normálně, nevím, čím jsem mu přelétla přes nos, jen mi dá práci vše odtahat ze vzdálenějšího obchodu, kupuji hodně ovoce zeleninu, která se pronese, tedy musím častěji nakupovat, protže se takovéto rychle kazí, pokud se do pár dnů nesní. Ale v tomto obchodě nesutále cítím jeho pohled, když se obrátím, tak se většinou nemýlím, až se mi tam třesou ruce.

Co teď? Jsem odhodlaná tahat nákupy z jiného obchodu, protože nevím, jak si stěžovat, když si nechám zavolat vedoucí, tak mi jen poví, že to je jeho práce, a že je to jen můj dojem, nemůžu prostě argumentově nic dokázat. Jen pro informaci, chodím normálně oblékaná, slušně upravená, prostě normálně, už je to několik měsíců, vypadám opravdu normálně, jen nevím, jak se vůči tomuto bránit, je mi to strašně trapné. Už jsem přemýšlela, že za ním zajdu, jestli má nějaký problém, ale mimo někdy, třeba viz včerejší mandarinky, kdy i tak dělal, že se dívá do dálky, pozoruje vždy od konce uličky, zdálky, nemůžu mu nic takového tedy říct. Co byste dělaly vy?