Jinak co se osvědčuje opakovaně mne - celkem univerzálně - na poště , v Albertu nebo ve špitále - když mám pocit, že druhá strana nejedná korektně, zdlouhavě se zahledím na jmenovku, pokud mají, ale na většině pracovišt mívají. Pokud ne, normáln se slušně zeptám, jak se dotyčný jmenuje, že potřebuju vedět, s kým konkrétně jedná. Pokud dotyčný ví, že nejedná korektně, většinou to prolomí ledy . Kolikrát jsem fakt sama překvapená, jak při nejakém počínajícím nedorozumnění je účinné zmlknout, zklidnit se a zamyšleně a soustředěně chvíli zírat na jmenovku dotyčného - třeba ve VZP ochota pracovnice stoupla o 500%, i když jsem mlčky zírala na jmenovu umstěnou na jejím pultíku a pak jí slušně oslovila "paní Nováková...."