Jaké máte zkušenosti s tím, když se vaše dítě začalo kamarádit s dítětem, které je poněkud nestandardní?
Nedávno jsme se přestěhovali a dcerka se začala kamarádit s dvojicí dětí z domu. Holčička a chlapec, znají se zřejmě od kolíbky a k té naší se chovají velice přátelsky. Dcerka už u nic byla na návštěvě, spokojená, chlapec má pejska - hodného, maličkého, takové věčné štěně.
Včera byli zase děti u nás a já jsem si všimla, že chlapec se chová jinak, než bych čekala. Se mnou téměř nemluvil, s dětma ano, ale má hodně dospělácké vyjadřování. Holkám vykládal něco z dějepisu a znělo to jako výklad na vysokoškolské úrovni. Je hodný, zdvořilý, moc hezky poděkoval za svačinu, ale něco mi na něm nesedělo.
Ptala jsem se pak naší, jaký je, ona je z něho nadšená, ale pak z ní najednou vypadlo on má Aspergerův syndrom. Že se ptala jeho maminky, jestli se chlapeček tolik moc musí učit a ona jí vysvětlovala, že to je jeho dobrá vůle, že ho to baví a vysvětlovala jí, proč také moc nemluví s dospělýma.
Já jsme zatím takové dítě ještě nepotkala a přemýšlím nad tím, co vlastně od něj můžu čekat. Nějak mám tuhle diagnózu spojenou s křikem, záchvaty vzteku a nesnesitelným poučováním. Jaké jsou tyhle děti? necháváte ty své s nimi kamarádit?