jsem tupozraká a dítě jsem vzala na vyšetření k očaři hned, jak to bylo možné (šlo to změřit). Tupozrakost jde léčit jen do určitého věku a rozhodně jsem nečekala na to, až bude schopné číst E nebo písmenka. Prostě jsem řekla, že máme v rodině tupozrakost a nikdo se nedivil ničemu a za problematickou matku mě neoznačil. Dítě mi vyšetřili. U druhého stejně tak. Chodili jsme pravidelně, teď už ne, protože je jasné, že vadu nemají. Mě naši vzali k očaři pozdě a to jsem vrážela do futer a porážela židle, jak jsem měla silnou vadu, moje hyperprotektivní a superkritická matka si kupodivu ničeho nevšimla. Dodnes je mi to líto. Kdyby mě vzali včas, tak se to mohlo spravit.