Gratuluju k mimču, zároveň chápu a soucítím. Starší syn se narodil po dlouhém nepostupujícím porodu císařem a já se z toho dostávala hrozně dlouho. Bylo mi mizerně fyzicky, on navíc skoro do dvou let nespal v noci, měl otočený režim.....já byla totálně dlouhodobě KO.
Krátce po porodu si všichni mysleli, jak logicky jsem taková ta štastná mamča a přitom mě bylo tak mizerně, jak nikdy předtím....
. Dlouho jsem k němu hledala cestu. Dnes už vím, že se to po CS stává, vím, co je poporodní deprese. Tenkrát jsem si myslela, že nejsem normální.Nečekala jsem, že mě to takhle sebere. Týden je hrozně málo, ale kdyby to přetrvávalo, vyhledej pomoc. Já to neudělala a mám na první půlrok opravdu ošklivé vzpomínky, což je škoda - má to být "nejkrásnější období".